BLOWJOB

Miluji Míšu!

Ne Michaelu, ani Michala.

Není to ani knižní Míša Kulička či plyšák z dětství.

Je to ten tvarohový, na špejli.

Ten co chladí vyprahlá ústa a žhavé rty.

Můj favorit do těchto hřejivých dní.

Škoda jen, že nemá tvar penisu.

Zasloužil by si být učební pomůckou pro „každodenní ženy“.

Věřím, že by si zahrál v tutoriálu “ We asked porn stars to teach every day women how to give a proper blowjob.“

 

Nepochybuji, že by Andy v takovém případě vstal z hrobu a udělal ho stejně slavným jako plechovku Campbellovy polévky.

A že by spálil svůj věhlasný experimentální film, aby název Blowjob mohl použít pro tento nový projekt.

Když už jsme u toho – nebyla by to žádná škoda.

Přinejmenším proto, že by nevznikala takto mistrně vyargumentovaná pětihvězdičková hodnocení na csfd:

„Blow job je film u kterého můžete přemýšlet. U kterého se můžete koukat jinam.

Od kterého můžete odběhnout, aniž byste o něco přišli.

Skvělost filmu tkví v tom, že nad ním lze intelektuálně debatovat.“

To je ryzí nepochopení.

Blowjob je dovednost, která je nesamozřejmá stejně jako rozkoš, kterou oběma aktérům přináší.

Dovednost, kterou intelektuálně neokecáš.

Blowjob se musíš naučit.

Nejlépe s Míšou v ústech.

Nebo se mnou.