HON NA KEVINA

TEXT JIŘÍ X. DOLEŽAL

"Moc jsem nasral FBI," říká KEVIN MITNICK (40) v rozhovoru, který poskytl při svém pražské misi Reflexu. Prosím zasvěcené -- hackery -- kteří budou číst tento text, aby se soustředili na samo interwiev a úvodní kapitoly přeskočili. Nejdřív je totiž třeba vysvětlit, kdo Kevin vlastně je.

Hacker je člověk, který neoprávněně proniká ("rozkrajuje") do cizích počítačových systémů. Ten nejslavnější -- Kevin Mitnick -- byl v Praze.

Novinář John Markoff a jeho články o Kevinovi, jeho kniha Cyberpunk (stejné téma), film TakeDown (česky Nebezpečný kód) natočený "na motivy" Mitnickova příběhu -- to všechno vytvořilo legendy kolem Kevina Mitnicka. O Kevinovi psali i v soudních rozsudcích, že vyzbrojen klávesnicí představuje nebezpečí pro společnost a že hvízdáním do telefonu odpálí jaderné nosiče.

Ve skutečnosti se narodil šestého srpna 1963 ve Van Nuysu v Kalifornii. Jeho matka Shelly Jaffeová byla servírka a má za sebou kromě čtyř rozvodů ještě řadu neúspěšných partnerských vztahů. Kevin měl zaděláno na problémovou pubertu. V osmdesátém měl premiéru -- za hack ("nabourání se do sítě") firmy US Leasing v hackerské skupině Gang Rocsoe dostal rok soudního dohledu. V dvaaosmdesátém pak půl roku natvrdo za další hack. V osmdesátém sedmém tři roky soudního dohledu. V osmdesátém devátém rok natvrdo. Pokaždé za totéž, za další hack.

V jedenadevadesátém vyšla kniha Cyberpunk, kde hraje Mitnick roli hlavního padoucha. V listopadu devadesát dva vydala policie na Kevina zatykač. Skrýval se a hackoval dál: ukradl a vyvěsil na Internet software či nabořil firmy jako Nokia, Novell, Motorola, Fujitsu, NEC a WELL. Neobohatil se za celou kariéru (kromě telefonování načerno) ani o cent.

Patnáctého února devadesát pět ho konečně chytili. Nastal hon na Kevina. Soudy a mediální bouře se táhly léta. Devátého srpna 1999 byl Kevin Mitnick odsouzen na 46 měsíců vězení (vazba započítána) a ke 4150 dolarům pokuty. Do roku 2007 nesmí mít zisk z publikování své story. Do dvacátého ledna letošního roku nesměl k Internetu.

KDO JE DNES MITNICK?

Úspěšný podnikatel Kevin Mitnick, který už zase smí k Internetu,  bydlí se svou přítelkyní Darci Woodovou a její malou dcerou v Thousand Oaks (předměstský satelit Los Angeles). Jeho firma se zabývá IT security -- expertní, konzultantská i výcviková činnost. Kancelář firmy Defensive Thinking sídlí v sedmnáctém podlaží moderního věžáku ve West Los Angeles. Firma už má řadu velkých klientů. Mitnickova přednáška na semináři stojí od pěti do dvaceti tisíc dolarů. Zájem je slušný. Kromě toho hrál Kevin malou roli (agenta CIA, sic!) v blbounkém a populárním televizním seriálu Alias. Mitnickův zabavený laptop s procesorem 486SX Toshiba Satellite 4400SX se prodává na E-bay a už jsou nabídky nad deset tisíc dolarů. Kniha, kterou sem přijel prodávat, se v češtině jmenuje Umění klamu. Pojednává o sociotechnice a je to spíš zábavná učebnice ochrany dat, ne jeho příběh. V originále se prodává za US $27,50. I na malém českém trhu měla brilantní marketing. A jde na odbyt.

INTERWIEV MITNICK

Pane Mitnicku, kolik bylo v letech 1992--94, kdy o vás úřady jevily největší zájem, hackerů stejné technické úrovně, na jaké jste byl vy?

Tak tucet. Samozřejmě existovali i další, o nichž jsem nevěděl a neznal je. Pohyboval jsem se ve velice uzavřeném okruhu lidí, v omezené skupině velice schopných a zručných hackerů. Ty nejslavnější hackerské skupiny jako Masters of Deception ale začaly působit až později.

Byl někdo z těch dvanácti hackerů na takové úrovni, že by naboural slavnější firmy než vy?

Mohu samozřejmě mluvit jen o lidech, na něž to prasklo. Pokud vím, velice úspěšný byl Kevin Bolson, který má nyní vlastní firmu zabývající se počítačovou bezpečností. Pak se pamatuji na jednoho Rusa -- myslím, že se jmenoval Vladimír Levin -- tomu se podařilo proniknout do City Bank. Měl ale zásadně jinou motivaci, šlo mu o peníze. On hackoval proto, aby sám sobě přilepšil, my hackovali z intelektuálních nebo altruistických důvodů. Zkoumali jsme systém a primárně nám nešlo o to něco ukrást. Mediální sláva Kevina Bolsona byla možná stejná jako moje. Úroveň průniků do systémů nebyla tak dobrá, ale mediální pokrytí měl slušné. Jeho legendu ovšem média nikdy nenafoukla tolik jako mou.

Proč jste se stal symbolem zla v cyberprostporu právě vy?

Bylo to v době, kdy vláda dostala peníze od Kongresu, aby postavila a zorganizovala divizi boje s počítačovou kriminalitou. A obrovskou roli sehrála média. Moje fotografie vyšla na titulní stránce listu New York Times spolu s tvrzením, že představuji hrozbu pro národní bezpečnost a mohu rozpoutat jadernou válku.

Některá obvinění proti vám mi přijdou tak naivní, že si říkám, jestli nešlo o objednávku z vládních míst?

Ne. Existoval novinář, který chtěl napsat knihu o Kevinu Mitnickovi, a on vytvořil mýtus. Smíchal dohromady pravdu s věcmi, které si vymyslel. Jeho cílem bylo napsat knížku, na níž co nejvíc vydělá, toť vše.

Ale zároveň měla v té době vláda eminentní zájem zajistit si nějakým způsobem možnost sledovat provoz na Internetu. A také chtěla odstrašit hackery. Říci jim: "Když něco vyvedete, uděláme z toho monstrproces." A konečně: vláda chtěla další peníze od Kongresu. Chtěla prostředky na nové oddělení policie zaměřené na boj proti počítačové kriminalitě. A tak mne ministerstvo spravedlnosti označilo za cyberteroristu, i když jsem nikdy neudělal nic, co by se jako terorismus dalo nazvat. Věříte snad tomu, že dokážu rozpoutat jadernou válku hvízdáním do telefonu?

Můžeme to zkusit. (Nabízím služební mobil a Mitnick se směje).

Státní návladní tohle ale skutečně řekl soudci a soudce schválil samovazbu. Byl jsem v samovazbě osm měsíců. Já jsem hackoval, překročil jsem hranice zákona. A přijímám za to odpovědnost. Ale existuje přímá úměra mezi tím, co jsem spáchal a mým trestem? Další věc: Naštval jsem a rozčilil, přímo bych musel říct nasral, FBI. A když je naserete, tak je zle, protože pak po vás jdou tvrdě. Markoff vždycky psal, že jsem minimálně o krok před FBI, což jí určitě nedělalo dobře. A tak se rozhodli, že jim zaplatím za to, že jsou v médiích za hlupáky. Když mě chytli, tak to bylo opravdu dost ošklivé.

U psychoanalytika jsem řešil, co je vlastně libost z hackingu.

Porazit ten systém, prorazit ho, být lepší. Když porušíte nějakou bezpečnostní zábranu, vlastně vyřešíte problém!

My došli k tomu, že jde vlastně o znásilnění ve spánku, penetraci partnerky bez jejího vědomí ...

Cože? Váš psychoanalytik by se měl vypravit za psychologem! To myslíte, že pronikat do počítače je stejná libost jako ta fyzická? To znamená, že ty tisíce lidí, již se tím živí a dělají to, přemýšlejí o nějakém znásilnění ve spánku?

Chraň Bůh! Jenom princip té slasti, kdy pronikáte přes spícího administrátora někam do systému, je stejný.

Nejsem psycholog, ale takhle to fakt nevidím. Pro mě to bylo, jako když se rozhodnete vylézt na Everest. Přelstíte ten systém. Psychologové jsou ale samozřejmě placeni za to, aby vymýšleli teorie.

Legendu, kterou kolem vás vytvořili, jste otočil a využil ji pro sebe.

Neměl jsem žádný předem připravený plán, že se stanu hackerem a pak to využiju. V březnu 2000 jsem svědčil před Kongresem, protože schvaloval nové zákony o Federálním informačním systému. To bylo vůbec poprvé, co mě lidé viděli jako normálního člověka. Předtím jsem byl v novinách jenom v poutech a na policejních fotografiích. Teprve tehdy jsem začal dostávat nabídky na práci v oblasti zabezpečení počítačů a firemních sítí.

Někdo říká, že mi Markoff prokázal službu, protože bez toho senzačního mýtu by o mně nikdo nevěděl. Ale kdybych si mohl vybrat, radši bych slávu oželel a zůstal neznámým hackerem, než abych si vytrpěl to, co jsem vytrpěl kvůli tomu, abych se stal nejslavnějším hackerem.

Ale to není špatné být nejslavnějším hackerem!

Já jsem byl ve vězení čtyři a půl roku, z toho osm měsíců v samovazbě. To je tvrdá sazba. Kdybych se vloupal do banky, ukradl milión dolarů a nenaštval FBI, dostal bych možná rok a byl bych z toho venku.

Kdo vám dělá marketing?

Já nemám žádný marketing. Za mnou vždycky zákazníci chodili sami. Pokud někdo dělá marketing knihy, dělá to nakladatel. Ale uvažuji o tom, že nějaký marketing dělat budu, aby byla firma ziskovější.

Máte důležitá data vaší firmy na strojích, které jsou připojeny k Internetu?

Životně důležitá data mám tady v notebooku, s nímž se připojuji. Ale jsou šifrovaná. Ve firmě ale máme privátní síť, která je od Internetu fyzicky oddělena. Musím přece dodržovat postupy pro zajištění bezpečnosti dat svých klientů. Moji firmu by zničilo, kdyby se do vnitřní sítě někdo dostal a klientská data vystavil na Internetu. Máme připojený jedině mailserver a tam se občas někdo pokouší dostat. Tak jeden útok denně.

 

Reflexe Kevin

Kevin Mitnick je nejúspěšnějším a nejznámějším hackerem. Na jednom ze známějších serverů věnujících se počítačové bezpečnosti (underground.cz) se v den Kevinovy návštěvy psalo: mitnick smrdi (autor: jiří lorenz) kevin mitnick (ano, ten free kevin) byl v praze. to asi vsichni vite -- proslo to vsemi medii, pochopitelne patricne hystericky podane. Jen by me zajimalo, co z toho zvelicili novinari a co jim nakecal sam mitnick. napriklad v clanku root.cz ze sebe dela takovyho machra, az to smrdi. Kromě knihy zůstal v Praze po Kevinovi i nový termín: Cyberzávist ...